Mimoňové jsou prostě borci :-)

Rekonstrukce mého bytu stále pokračuje a já se stále "přehnizďuju" od jednoho rodinného příslušníka k druhému. Ale což, je to jen dočasné, takže si potřebuji zpestřit chvíle i něčím hezkým. Abych se nezbláznila z pohledu na díry a vymlácené zdi v bytě, přijala jsem pár objednávek na dortíky. Naštěstí nic složitého, protože všude sebou ještě tahat výbavu na dorty, tak bych musela jezdit Avií :-)

První dortík byl na "ladies night" konanou na Valentýna. Vzhledem k tomu, že to ani jedna neslavíme, řekla jsem si, že bychom si mohly dát aspoň dortíčka.

Doslova a do písmene jsem uplácala tento minidortíček.

Je to klasický světlý vanilkový piškot a krém z lesních plodů. Musim říct, že se mi fakt povedl :-D


No a teď dortík, na který jsem opravdu pyšná :-)

Kamarád slavil narozeniny a tak jsem mu vytvořila netradiční dortík s Mimoni. S kamarádkou jsme přemýšlely, co mu tam napsat. Když už sranda, tak pořádná :-) Nevěděli jsme pořád co, ale nakonec jsme zvolily variantu hlášek z filmů Já, padouch 1 - 2. Oslavenec byl nadšený a všem dortík ukazoval :-)

No co Vám budu povídat, bylo to opravdu boží, koukat na to, jak vám pod rukama vzniká jeden a pak druhý Mimoněk :-) Jsou prostě k sežrání.

Jo, abych to nezakecala :-) Dort byl světlý piškot a pařížská šlehačka a chutnal prý celé rodině.
Maminka oslavence mi vzkázala, že bych se mohla vdávat. Nooooo, tak kdo se hlásí dobrovolně??? :-)


Ještě se chystám v nejbližší době napsat článek o koláčcích, které jsem pekla už asi tak před měsícem, ale recept jsem si jaksi zaskládala za hromadu nádobí z kuchyně. Jakmile se k tomu dokutám, tak vám ten recept zveřejním.

Mějte se krásně a sladký den přeji,

Péťa

Návštěva "zelené" restaurace

Jak jsem v pondělí slíbila, tak i konám :-) Včera večer jsme s kamarádkou zavítali do její oblíbené veganské restaurace PURO na Vinohradské.

Nejprve musím podotknout, že touhle cestou jezdím docela často a nikdy, opravdu nikdy jsem si této zelené restaurace nevšimla. Možná proto, že je tak pidi :-)

Když vejdete do Pura, tak to na vás (dle mého názoru) působí spíš jako malé bistro smíchané s prodejem veganské výživy (či jak se tomu říká). Ale není to špatně, to vůbec ne. Je to takové hezké, příjemné a klidné místečko, kam si můžete zajít třeba jen na džusík nebo ledový čaj. Personál je velmi milý, usměvavý a vždy rádi poradí.

Už se nepamatuju, co vše měli na denním menu, ale vyfotila jsem vám aspoň to, co jsme si dali s kamarádkou.

Zelňačka, kterou si dala kamarádka

 

Úžo kokos dovezený až z Thajska :-) Po vypití se jí i ta dužina, ale já byla už tak plná, že jsem jí ráda přenechala kamarádce.

 

 

Můj Wrap - obsahoval fazolovou směs s kuskusem a nějakým spešl kořením (bylo to zvláštní, pikantní, ale vynikající) a k tomu "jakokdyž" majonéza, ale co to přesně bylo netušim, chutnalo to ale stejně :-)

Kamarádka měla "jakokdyž" italskou klobásu s bramborovou kaší, hořčicí a zelím. Neochutnala jsem, ale prý to bylo dobré i když zvláštní.

A když nám mírně slehlo, daly jsem si dortíčky. Tohle je čokoládový s kešu krémem a musim říct, že byl super i když byl takový hutný.

Největší úspěch sklidil kamarádčin Míša řez. I když není z mléka, chutnal opravdu luxusně. Shodly jsme se na tom i se slečnou za pultem. ;-)


Fotky nejsou nic moc, páč tam bylo krapet šero a já nevěděla jestli fotit s bleskem nebo bez :-D ale myslím si, že představu máte.

Za sebe můžu doporučit i když jsem nic extra odvážného neochutnala (jako třeba jakokdyž klobása), ale řekla jsem si, že musim začínat postupně. Příště se víc odvážu a zkusim i něco jakokdyž :-)

Rozhodně srovnání vařit doma a nebo si na vegan jídlo dojít za mě na tisíc procent vyhrává restaurace. Vyjde vás to mnohem levněji. Wrap mě stál necelých 90 Kč, jakokdyž klobásala stála myslím kolem 120 Kč, takže ceny jsou opravdu v poměru s "normálním jídlem" v restauraci na stejno.

Sice mě tento druh stravování neoslnil na tolik, abych se stala stoprocentním veganem, ale myslím si, že jednou za čas si takovéto super jídlo dám zas. Pro mě je podstatné, aby to vypadalo na oko dobře (ne jako nějaká hnědá divnověc), aby to vonělo a hlavně, aby to dobře chutnalo.
Zatím mám zkušenosti dobré, tak uvidíme, co bude na řadě dál :-)

No a na závěr ještě jednu super věc, která se mi na Puro líbila. Mají tam takovou nástěnku, kam můžete lepit vzkazy, hodnocení apod.

Je to opravdu milé a občas i vtipné. Jeden lísteček obsahoval obrázek kravičky a u ní srdíčko. No neříkejte, že to není roztomilý ;-)

Když už jsem tam byla, tak jsem si tam taky jeden nalípla :-)

 

To je z mého gastro poznávání zatím vše. Doufám, že postupně poznám i jiné věci, jako třeba raw stravu apod. O tom ale třeba zase někdy jindy ;-)

 

Mějte krásný den,

 

Péťa

Nedělní Vegan Day

Moje nej nej kamarádka má ráda veganskou stravu. Ne, že by byla stoprocentní veganka, ale občas si vegan jídlo dá. Domluvily jsme se, že si uděláme holčičí den a něco veganského si uvaříme.Domluvily jsme se na bramborovém salátu a palačinkách s tofu tvarohem a jahodami. 

Než začnu psát recepty, bych chtěla sdělit jen pár mých poznatků. Já veganka ani vegetariánka nejsem a asi nikdy nebudu, ale musim říct, že mě veganské jídlo překvapilo. Zatím nemohu s ničím srovnat a jídlo jsem měla jen jednou, takže rozhodně neodsuzuji. Musim ale uznat, že je to dobrý :-) Jediné, co mi přijde hooodně negativní je to, jak jsou ty ingredience na veganskou stravu drahé. Místo mléka za 12 korun musíte koupit sojové či mandlové, které vás vyjde kolem 70 korun, kokosové mléko plechovečka cca 40 korun a takto bych mohla pokračovat dál. Při nakupování těchto surovin jsem se v obchodě přímo vytočila. Nákup na tato jídla mě vyšel cca na 4 stovky (a to jsem některé ingredience měla doma) a za to mám já osobně jídlo skoro na celý týden. Nevím, jak to běžně dělají vegani, ale podle mě buď musí vydělávat jen na to, aby jedli a nebo se musí stravovat mimo domov, kde to ve finále vyjde levněji. Jinak si to neumím představit. Já osobně radši budu klasický strávník.

Recept na bramborový salát:

Brambory vařené ve slupce (já dala 6 větších)

Sáček mražené zeleniny (mrkev, kukuřice, hrášek)

1 větší cibule

nakládané okurky (množství dle chuti)

2 lžíce hořčice

1 vanička sojanézy (lze sehnat např. v Tescu)

sůl

pepř

Uvařené brambory ve slupce necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na kostičky. Mraženou zeleninu vaříme v horké vodě cca 8 minut a pak slejeme a necháme okapat. Přidáme k nakrájeným bramborám. Poté nakrájíme cibuli a okurky na kostičky a přidáme k základu. Pak přidáme sojanézu, hořčici a dle chuti osolíme a opepříme. 

Pak už necháme jen vychladit a můžeme konzumovat.

Třeba jako my takto.

Recept na palačinky s tofu tvarohem (recept od Veganotic)

Palačinky:1 hrnek sojového či jiného rostlinného mléka1 hrnek hladké nebo polohrubé mouky1 lžíce vanilkového pudingového prášku (není nutný)1/4 hrnku rozpuštěného rostl. tuku (my daly i olej)špetka soli1-2 lžíce cukru, javorového či agáve sirupu 

Tofu tvaroh:1/2 hrnku nesolených nepražených kešu oříšku, nejméně na dvě hodiny, ale ideálně přes noc namočených do vody1 balení tofu natural šťáva z 1 většího citronu1 lžíce neutrálně chutnajícího oleje (např. kokosový)cca 5 vrchovatých lžic ztuhlého kokosového mléka 1 vanilkový cukr nebo dvě lžíce agave sirupuJahody

Těsto na palačinky uděláme tak, že smícháme všechny ingredience a metličkou či vařečkou mícháme tak dlouho, dokud se nám vše nespojí. Pak necháme chvíli odležet do lednice.

Mezi tím si připravíme Tofu tvaroh. Opět smícháme všechny ingredience a tyčovým mixérem vše pořádně rozmixujeme. Vznikne z toho jakoby tvaroh. Vizuálně i chuťově jej dost připomíná. 

Pak už jen vyndáte těsto z lednice a začnete palačinky smažit. Hotové palačinky potřete vrstvou tofu tvarohu a pokladete na něj plátky jahod. Palačinky zavinete a dáte na talíř. Ozdobíte si je pak jak chcete. My dali zbytek tvarohu a jahodu. 

Jen podotýkám, že toho tvarohu je hodně, takže do palačinek toho dejte klidně hodně :-)

Z této várky uděláte 4 velké slabé palačinky. 

Tady je ta krása ještě jednou :-)

A to je pro dnešek vše. Jestli se zadaří, tak ve čtvrtek navštívíme ještě jednu spešl veganskou restauraci, tak vám pak poreferuju, jaké to tam je, co tam vše najdete a kolik to tam stojí :-)

Držte mi palce, ať mi to chutná a ať se mi tam líbí :-) Já se na to strašně těšim a zároveň jsem hrooozně zvědavá.

Péťa

Pečící skoropauza

Poslední týdny moc aktivní na blogu nejsem a ještě pár týdnů nebudu. Pustila jsem se totiž do rekonstrukce bytu, včetně kuchyně, takže toho teď moc péct nemůžu. Ale nevadí. Slibuju, že jakmile bude dílo dokonáno a já budu moct opět péct o sto šest, budu vám sem házet jeden článek za druhým.

 

V posledních týdnech jsem přeci jen pár rychlodortíků stihla. Jsou to malé dortíky, které naštěstí nepotřebují náročnou přípravu apod. Škoda, že jsem musela odmítnout několik pěkných zakázek. Moc mě to mrzelo, ale tak když už jsem se do té rekonstrukce dala, musim to přežít ;-)

Minidortík pro jednu maminku k narozeninám :-)

Světlý piškot a krém z bílé čokolády.

 

Dortík pro jednu milou babičku.

Světlý piškot a pařížský krém.

 

Minidortík čokoládový korpus a čokokrém k jedněm kulatinám :-)

 

A jeden minidortík pro mojí drahou kolegyňku, která je mou stálou zákaznicí ;-)

Světlý piškot a lískooříškový krém.

 

 

Za 2 týdny mě čekají dva dortíky, na které se opravdu těším. Bohužel budu muset okupovat kuchyň mé sestry a nebo rodičů. Snad to se mnou v kuchyni vydrží :-D

 

Mějte se krásně,

 

Péťa